Ahoj Natálko,

Ahoj Natálko,

jak víš nikdy v životě jsem to neměl jednoduché, ale nikdy jsem si nestěžoval, vždy jsem vše bral tak jak to bylo, bránil se a pokračoval dál. Bylo mi jedno jestli se to týká mého zdraví, přešlapů nebo čehokoli jiného. Strávili jsme spolu spoustu času jak pracovního tak soukromého. Povídali si a diskutovali o všem.

Když jsem ohlásil spuštění projektu "Kniha online 3D" a sdělil, že mimo jiné jde také o způsob mé obrany, varoval jsem útočníky. Varoval jsem je, že má obrana bude důsledná a že povede k nepříjemným situacím nejen pro ně, ale také pro osoby jim blízké, neboť je do celé záležitosti vtahují a nelze je v obraně vynechat. Je to příliš intimní a příliš soukromé na to, aby to bylo komukoli příjemné. Před spuštěním jsem dokonce zúčastněné vyzval k zanechání aktivit a také varoval před žalobou, kterou nyní zpracováváme. Nemohl jsem se nebránit, došlo to tak daleko, že to nešlo přehlížet a já s obranou začít musel. Když o tom mluvím s někým nestranným, použiju událost, která se mi stala cca před rokem. A sice:

Po té co jsem zveřejnil informace o Patrikovi, podvodech a o tom jak ukradl peníze na mou léčbu, začaly se dít různé věci, mimo útoků tvé mámy. Začaly mi psát různé ženy a dělat mi rozličné návrhy. Jedna z nich mi jeden večer napsala:

Ty víš jaká je pravda, že ano? Odpověděl jsem: ,,Ano, jistě že vím." A ona: ,,Tak proč mě necháš ti tady vyznávat lásku a psát všechny tyhle pěkný věci." Já ji na to řekl jen: ,,Jednak jsem čekal až to řekneš sama a za druhé, musím přiznat, že bylo zábavné to číst." Ač jsem v tu chvíli neměl žádný důkaz, že ji na mě Patrik najal, aby mě diskreditovala a vylákala někam na osamnělé místo, nějak jsem věděl, že to tak je. Ona pokračovala: ,,Víš, často jsme jezdili k tvému domu a dávali tam nějaké věci, takže víme vše co děláš. Patrik mě na to najal a zaplatil mi, sebral tvé auto aby ho prodal"…pokračovala ve svém sdělení. Auto, jehož hodnota mi měla platit léčbu a případnou operaci kmenovými buňkami. Pokračovala: "To auto ted schovává u mě v garáži abys ho nenašel a to druhé co vzal také, už prodal." Povídala a hlavně psala mi spoustu dalších věcí, včetně profilu, kterým komunikuje na pomlouvačných a stalkingových stránkách tvé mámy, o účelovém spojení jeho s tvou mámou. Po čase, mi napsala doslova: ,,Proč jsi to udělal, já ti vše řekla a teď se to otočilo proti mě a já mám velkej průser." A já na to odpověděl: ,,Ano, já to chápu. Průser jsem ti neudělal já, ale ty sama, když jsi si vzala peníze na to, aby jsi šla proti mě."

Byla na mě hodně naštvaná a já komunikaci ukončil takto:

,,Co jsi čekala? Čekla jsi, že se nechám pošpinit, mlátit, okrádat a nakonec "zabít"? Vždyť to byly peníze určené na mé léky, na operaci, na můj prodlouženej život. To co jsem udělal, byla jen má obrana. Měli ti říct, že se budu bránit!"

Veškerou komunikaci s ní jsem totiž vzal a odnesl na policii a tak nějak vše sedělo. Což je opravdu pro ně velkej průser.

Natálko, známe se myslím víc než dobře. Nevěřím tomu, že bys měla s tímto cokoliv společného, to přesto, že mamka vypráví všude kde chodí nesmysly … ani to nemohu vyslovit. Tyhle její absurdní lži a útoky, skutečně hraničící s šílenstvím, už překročili všechny meze. Nejde je jen tak přehlížet. Ivana (její komentující), aniž by tím něco sledovala, nám řekla všechno. Vše o tom, jak se máma netají tím, že se mě už tři roky snaží dostat do ústavu, jak si stěžuje že jsem snad atomovej, když ještě žiju, jak obepisuje každej den těch pár sledujících a tlačí je do komentování a lajkování atd atd, nevešlo by se to sem celé popsat. Vždyť ona i tu "nechápavou" Ivanu do toho zatahuje. Co pak bude dělat až bude muset hodiny trávit u soudu ve výpovědích. Vždyť ona je strašně nemocný člověk, který to nezvládne levou zadní jako tvá máma. Ona možná uvěří všemu, ale také neumí lhát, takže pravdu určitě řekne.  Bože, zatahuje do toho všechny. Patrik? Ten má alespoň skutečnej důvod, hrozí mu spousta let vězení, ale mamka? Tohle už je skutečně přespříliš. Podívej, veřejně jsem ji vyzval, aby toho nechala a ona na druhý den pokračovala bez skrupulí dále. Mám toho skutečně už dost. Pokud si myslí, že může jen tak vymýšlet, útočit na děti, na mou těhotnou ženu, nenarozené dítě, opět a zase na všechny kolem, tak to rozhodně ne. Já už se prostě bránit musím ať je mi to nepříjemné jakkoliv, také kvůli Tobě.

Navíc, dnes mi právníci poslali text příspěvku, který prý  záhy smazala a ve kterém popisuje nesmyslné lži o tom, že jsem tě snad měl přemluvit k odchodu od tvé mámy, ba dokonce vylákat z domu či tě k něčemu přemlouvat, to už byl skutečný vrchol pomyslného ledovce. Dokola si čtu sms kterou jsem ti psal, o tom jak je důležité, abys se svou mámou měla dobré vztahy, abys pro to udělala vše atd atd. Je mi z těch jejich lží skutečně zle. Nevěřím, že bys ty jí takto lhala.

Měla bys udělat vše proto, abys to zastavila. Ona přes svou zaslepenou nenávist nevidí ani za roh. Ano, může mi to být líto, mrzí mě jak tě do toho zatahuje, ale je odpovědná za vše co dělá a že to je už za hranou vidí snad všichni. Nechci, ale musím.

Chápu, že veřejně vystupovat nechceš, kdo by v této souvislosti taky chtěl, ale buď to udělej veřejně nebo soukromě, mě je to jedno, hlavně to zastav. Já už víc ztratit nemohu, teda pokud nemá v umyslu ublížit mé rodině fyzicky na zdraví, což doufám, že nemá ani náhodou.

To je asi tak vše. Kontakt na tebe nemám, musím tedy psát takto a jen doufám, že se ti to podaří a já budu moci svou obranu zastavit.

Věřím, že si tohle přečteš, že ti to někdo přepošle. Hodně štěstí.

P.

Paul William Kubas, autor