"Dezinformatoring" a lži

      Dodělávám námět a dramaturgii k dvojici dokumentů "Dezinformatoring". Dlouho jsem hledal příklad, který by mě nejlépe inspiroval. Ne že by nebylo kam sáhnout, podnětů je nespočet. Když jsem se jimi prokousával, našel jsem příklad na Slovensku - samozřejmě v politice. Odtud se také nejčastěji ozývají volání po řešení této problematiky. Spousta z nás také sledovala české prezidentské volby a zaznamenala evidentní lži vyřčené kandidáty. Co vás napadlo? Bylo to tak jako u mne? Já si okamžitě pokládal otázku : "Proboha proč lže? Proč to říká? Vždyť dobře ví, že je to lež." Ty lži byly tak viditelné, že si hned sami odpovídáte dalšími otázkami: "Copak tomu může někdo věřit? Tohle bere někdo vážně?" ...divil jsem se i já a to jsem měl za sebou hodiny sledování různých tiskových konferencí Roberta Fica, Roberta Kaliňáka nebo Igora Matoviče. Lidé si nejčastěji spojují problém dezinformací, zejména v poslední době, s válkou na Ukrajině. Nebo jak jsem již zmínil - s politikou. Problém je ovšem podstatně širší a větší než se nám může zdát. Dezinformace a cílené lži, jenž mají dopomoci dosažení vytčeného cíle, nejsou žádnou novinkou. Byly tady již dříve, jen nebyly toliko rozšířené, to až svět sociálních sítí a zdánlivá anonymita jim dala obrovský prostor se projevit. Pokuste se nad tímto problémem zamyslet. Nepochybuji, že dojdete ke stejnému závěru jako spousta jiných odborníků. Že jde o obrovský problém je prostě fakt, ovšem nejsmutnější na tom jsou dvě věci.

1. Praktikovat "dezinformatoring" není vůbec složité. V podstatě vám stačí jen chtít, mít motivaci a dostatek schopnosti lhát, pak už jen míříte k cíli.
2. Samotný "dezinformatoring" bohužel a to je na tom to ještě smutnější, zneužívá hlouposti lidí. Jejich naivity, neochoty se kouknout za roh, natož se zamyslet byť jen na pár minut. Jako příklad mě napadá uvést skandál s loterií a výzvu prezidentského kandidáta: "Vsaďte si na mě a běžte volit, vyděláte". V tomto případě jde možná více o lež než typickou dezinformaci, ale podstata je stejná.

      Zneužívání naivity a hlouposti druhých, to je skutečnost na jejichž kartu dezinformátor hraje. Tak málo stačí neboť děj další se již spouští sám jako "domino efekt", nebo známý "butterflies efekt". Přitom stačí skutečně málo. Pokud se zamyslíte o trošku víc, uvědomíte si - zase na příkladu v politice, že názory těchto ovlivnitelných lidí, jedinců i davu, dokáží měnit životy i těch, jenž se zamyslí a dokáží kouknou za roh. Bohužel to není vůbec složité, navíc v prostředí ve kterém dnes žijeme. Představte si, nezkoušejte, jen si představte: Večer u televize napíšete na svůj profil sociální sítě status: "Mobilizace se spouští zítra", pak je sdílíte do dostupných skupin. Když do toho investujete pár tisíc, za pár hodin vidíte výsledek. Správná slova, správné skupiny, správné téma a pár korun, až tak jednoduché to je. Proč, když je to naprostá hloupost? Protože lidé ráno jezdí do práce, kouknou na mobil, přečtou si a vyděsí se: "To jako fakt?". Následně si toho všimnou v některé ze skupin, kde například kupují dětské bazarové zboží a než dojedou do práce, oznámí to minimálně dalšíma dvěma známým a následně i v práci. Pak mobil vypnou a koukají až po práci. Spousta hodin na šíření. To je skutečnost. Záměrně jsem vybral tento příklad, neboť se skutečně stal a přesto, že vše se za pár hodin začalo dementovat a vysvětlovat, dodnes chodí na Slovensku muži na úřad a podepisují prohlášení o svém mentálním a náboženském přesvědčením či svém pacifismu.

      Pro příklady dezinformací není nutno koukat do vysoké politiky, v příkladu, který jsem uvedl je to vidět zřetelně. Pokud kouknete kolem sebe, jistě minimálně jeden další ve svém okolí najdete. Jak tedy problém řešit? Na to odpovídá můj letošní dokument. Své názory vyjadřují také odborníci z řad nejen psychologů, ale také politiků a sociologů.

Nezapomeňte, než sdělíte přijatou informaci, na minutu se zamyslete a koukněte za roh.

Paul William Kubas, autor